Waddle:Tak jsem si četla o ENVIRU(celý článek + foto)

Já vím,já vím,ale dneska máte trochu času zavzpomínat

V jinak klidném městečku Lhenice na Prachaticku je v pobledni době rušno. Lide jsou pobourení a podepisuji petice. V objektu bývalého JZD Lhenice, kde byl drive sklad chemikálií pro ovocnářsky zemědělský komplex, má být totiž zanedlouho provozována technologická linka na likvidaci odpade, kontaminovaných polychlorovanými bifenyly. Po zrušení ovocnářského podniku v roce 1992 vlastnila areál soukromá firma ANECLAB nechvalně známého bývalého ministra životního prostředí Františka Bendy. Ani ta si s dědictvím po zemědělské "socialistické" velkovýrobě neporadila. Po ní se nevyužitého areálu ujala pražské firma "ENVIRO TECHNOLOGY TODAY". Ta už v roce 1996 ohlásila svůj úmysl vybudovat zde "vědeckotechnologické středisko světového významu, které bude řešit problémy s nebezpečným odpadem". Ředitel firmy ing. Kaštánek tehdy uvedl, že hodlají do konce roku 1996 zvýšit kapacitu provozu, ve kterém pomoci unikátní technologie zneškodňují zdraví škodlivé odpady. Toto prohlášeni v tisku
vyšlo v době, kdy měla firma povoleni pouze ke krátkodobému zkušebnímu provozu, ještě před posouzením vlive na životní prostředí. Nebylo tedy vůbec jisté, stru obce souhlasilo obecní zastupitelstvo a zda to budou moci ve Lhenicich provozovat !
Ve stejném článku pro Mladou frontu Dnes se vyjádřil starosta Lhenic Miroslav Eis, že "obec řádné problémy s firmou ENVIRO nemá, s jejím působením v katastru obce výhrady nemají ani obyvatele Lhenic" (MF 12.10.1996). Po skončení platnosti povoleni ke zkušebnímu provozu zjistily však organy statni ochrany přírody, že firma pokračuje ve své činnosti bez povoleni, za což ji byla udělena pokuta. V průběhu dalšího roku firma ohlásila rozšíření své kapacity na zpracování dva a půl tisíce tun kontaminovaného odpadu ročně (MF 14.7.1997). Českou inspekci životního prostředí bylo opět zjištěno porušování zákona o odpadech. Teprve tehdy byla zpracována dokumentace o vlivech uvažovaných technologií na životní prostředí (tzv. E.I.A.) Byla však dvakrát vrácena zpracovateli pro velmi nízkou odbornou úroveň a také třetí verze byla posuzovatelem velmi kriticky hodnocena. K jejímu veřejnému projednávání došlo proto až v červenci letošního roku.
Vše proběhalo stejně, jako podobné kauzy jinde v Čechách. Lide zpravidla nečtou (ke své škodě!) usneseni zastupitelstva, ani vyhlášky na úřední desce. Jejich pozornost nevzbudil ani starostův článek o záměru firmy, který vysel ve Lhenickem zpravodaji. Pod nenápadným názvem "Ekologické a biotechnologické centrum" by jistě nikdo nehledal technologie zpracování nebezpečných odpadů. A tak se lhenická veřejnost probudila teprve tehdy, kdy už posuzování vlive na životní prostředí proběhlo.Uvažovaná technologie by jistě nebyla důvodem k znepokojení lidí nad ohrožením jejich životního prostředí. Jde o postup, při němž chemicky reaguje, zjednodušeně řečeno, chlor z molekuly polychlorovanych bifenyle se sodíkem. Reakce probíhá za vysoké teploty, ale bez přímého styku s plamenem, takže při ní nevznikají nervové jedy dioxiny a furany, jako při spalování PCB. Zádrhel je ovšem v něčem jiném: odpady, obsahující PCB jsou nebezpečným materiálem a proto by firma, která dostane licenci k jejich likvidaci, měla dodržovat technologickou kázeň. Měla by také odpovědně nakládat s těmito odpady při jejich transportu a skladování. Firma "ENVIRO TECHNOLOGY TODAY" však tuto záruku nedává.
Jak si totiž vysvětlit, že ještě před rozhodnutím Ministerstva životního prostředí o udělení souhlasného stanoviska k provozování této technologie navezla firma do svého areálu značné množství odpadu a začala se chovat, jako by měla už všechna povoleni v kapse? Jedině tím, že už předem bylo možné předpokládat ochotu ministerstva ke kompromisům. Na území celého státu se totiž nachází velké množství nebezpečného odpadu, s kterým si úřady v podstatě neví rady.
Odpad, znečištěný PCB, je zatím u nás většinou nevhodně skladován a jen malá část je ho odvážena k likvidaci v zahraničí (např. ve vojenském prostoru Milovice se nachází 1000 m3 zeminy a 428 sutě, kontaminovaných polychlorovanými bifenyly). V jižních Čechách máme např. ekologickou havárii v prostorách bývalé obalovny živičných směsí u Milevska, která, ač se o tom příliš neví, je zařazena mezi prioritní problémy životního prostředí regionu. Dochází zde k uniku PCB do okolních ekosystémů a k jejich kumulaci v organismech, čímž se dostávají do potravního řetězce.
Proto není divu, že si Ministerstvo životního prostředí vybralo ze dvou zel to menši: dalo požehnání k provozu firmě, která je schopna nebezpečné odpady začít poměrně rychle likvidovat, i když její dosavadní chování není zcela "košer". Stejně ministerstvo i Česka inspekce životního prostředí přiznali už v roce 1994, že nelze přesně zjistit, kde konči podstatná část nebezpečných odpadů, vyprodukovaných v minulosti. Nedostatečný počet pracovníků inspekce nemůže v žádném případě zajistit průběžný dozor, zda zneškodňování odpadů probíhá v souladu se zákonem. Pokud tedy bude přes všechny nejasnosti provoz "Ekologicko-biologického centra" ve Lhenicich zahájen, bylo by vhodné alespoň zmenšit objem dováženého odpadu a zajistit nezávislou odbornou instituci, která by prováděla supervizi a dohlížela na technologickou kázeň.
Ve Lhenicich se zatím atmosféra zahušťuje. V polovině záři se uskutečnilo setkání občané s představiteli firmy. Na 150 občanů tu vyjádřilo s provozem "EBcentra" nesouhlas. Petici podepsalo už pres 600 lidi. Místní občané, znalí poměrů, tvrdí, že firma skladuje nebezpečný odpad nevhodným způsobem, že přestavba proběhla bez platného stavebního povolení, nejasné jsou také majetkoprávní vztahy k pozemkům. Úřady si celou záležitost přehazují jako horký brambor. Hlavní příčinu vidím v nedostatečné komunikaci mezi obecním úřadem a občany. Starosta, spolu se členy zastupitelstva, kteří často ani nechodí na jednání, odsouhlasil podnikatelský záměr, aniž by se snažil zjistit si objektivně názory lidi. V USA, kde existuje zákon o místním referendu, mohou občané rozhodnout o tom, že nechtějí mít v blízkosti svých domovů nějaký chemický provoz. U nás zatím tato možnost uzákoněna není, rozumná samospráva by však neměla míněni svých občanů ignorovat.
Půvabné pošumavské městečko, které by mohlo při promyšlené koncepci žít z turistického ruchu, leží cca 1 km vzdušnou čarou od hranic Chráněné krajinné oblasti Blanský les a jen 4 až 5 km od přírodních rezervaci Vysoká Běta a Jaroninská Bučina. Kromě nevzhledných budov "EBcentra" je v okolí obce nenarušený krajinný ráz s kouzelnými turistickými trasami. Území je v klimatologickém atlase hodnoceno jako velmi čisté. Není škoda právě sem umístit chemicko-technologický provoz? Investoři poukazují na to, že už tu byly v minulosti skladovány jedovaté chemikálie. Znamená to snad, ze Lhenice už nikdy nemají šanci zbavit se nežádoucích provozů, protože "přece by byla škoda nevyužít stávající zařízení"?
Vezmeme-li v úvahu navýšenou nákladní dopravu a riziko ohrožení spodních vod při technologické nekázni, nelze se divit místním lidem, že tady "středisko světového významu" nechtějí. Možná, že si někdo řekne, že tu funguje princip "ne na mém dvorku". Jenže - investoři si většinou pro své aktivity nevybírají umístění nejvhodnější z hlediska veřejného zájmu, ale nejvýhodnější pouze z hlediska svých zájmů komerčních. Tady ve Lhenicích bude provozování "EBcentra" pro firmu nejlevnější. Bude to tak levné i pro lidi, kteří tu žijí?
V příštích letech se sem má svážet k likvidaci odpad s polychlorovanými bifenyly z cele České republiky. Umístění provozu v blízkosti hranic s Rakouskem vzbuzuje v lidech obavy, že by sem mohl být přivážen nebezpečný odpad i ze zahraničí. Naše zákony to sice neumožňují, nejsou však tak ojediněle případy, kdy je odpad deklarován jako surovina. Zda se Lhenicko, dříve nazývané pro své rozsáhlé ovocné sady "zahradou jižních Čech", stane v novém tisíciletí proslulým svým chemickým průmyslem, je tedy velkým otazníkem. Předkové dnešních Lhenických obyvatel měli na prekérní situace recept: na kopci nad městečkem postavili kapličku své patronce, na níž apelovali nápisem: "Svata Anno, oroduj za nás..." Jejich dnešním potomkem nezbude nic jiného, než se naučit o svých záležitostech rozhodovat sami - a vychovat si k tomu i svou radnici.

Jaroslava Brožová  

Mno sledujte kdo a jak se hlasuje dnes:-)))

A zase slyším,jak je to pro dobro lheničáků.

A tak Svatá Anno,oroduj za nás:-)